Rubrika: Děti

1. Buďte konkrétní.

„Zlepšit se v basketbalu“ je matoucí cíl. Místo toho se snažte být co nejkonkrétnější. Dokončit 25 trestných hodů v řadě, 3krát denně je mnohem konkrétnější cíl. Specifičnost pomáhá každému zjistit, kde se nachází ve vztahu k samotnému cíli. Na konci dne by měl být kdokoli schopen podívat se na to, co bylo uděláno ve vztahu k samotnému cíli, a určit, zda byl či nebyl splněn. Pokud nebyl splněn, zamyslet se nad tím, proč nebyl splněn.

2. Začněte v malém a dopracujte plán až do konce.

Často učíme své děti dosáhnout cíle až ke hvězdám. I když je to obecně motivující a povzbuzující rada, může být odrazující, pokud nebyl zaveden plán pro dosažení úspěchu krok za krokem. Pokud se například mladý člověk chce zlepšit v určitém sportu, rozdělte tento sport na jeho jednotlivé části a procvičujte tyto části individuálně. Stanovte si rozumné cíle v jedné oblasti a nepřecházejte k další cílené oblasti, dokud tohoto vytouženého cíle nedosáhnete…

3. Sdílejte odměny na cestě.

Lidský mozek miluje okamžité uspokojení. Využijte tyto znalosti ve svůj prospěch a odměňte mladého člověka za malé krůčky správným směrem. Psychologické studie nadále ukazují, že lidé jsou více motivováni odměnami než tresty. Získání malé odměny na cestě k dosažení většího cíle dodá mladému člověku silný pocit vlastní hodnoty a respektu.

Nakonec se ujistěte, že je mladý člověk vnitřně motivován k dosažení svých cílů. Vnitřní motivace je motivace, která přichází zevnitř člověka, zatímco vnější motivace je motivace, která pochází odjinud. Mladý člověk se může například snažit potěšit nebo udělat dojem na někoho jiného (rodiče nebo mentora) dosažením určitého cíle. To nemusí být nutně špatné, pokud je mladý člověk motivován získat souhlas druhé osoby. Je však na co si dát pozor, protože to může mladého člověka svést na cestu, které později lituje.

Ačkoliv jsou některé lidské vlastnosti vrozené, a nelze je nikterak moc měnit, jsou tu i ty získané, tedy naučené. Nestačí však dítěti říkat co nesmí, co by mělo, a co si má myslet, ale vše mu názorně ukázat, a pomoci mu stát se nejlepší verzí sebe samého. Jak ale na to?

Empatie

Empatie je velmi důležitá, možná o to víc, že ji spousta lidí omezuje. Schopnost vcítit se do druhých a soucítit je však základem toho, aby z vás byl dobrý člověk. Je tedy nesmírně důležité empatii u vašeho dítěte rozvíjet. Jak? Není to nijak složité. Za prvé je totiž potřeba si uvědomit, že děti pozorují naše vzorce chování, a poté je i napodobují. Pokud se chováte hezky k druhým lidem, zvířatům, a také právě ke svým dětem, převezmou od vás tento vzorec, a budou jej považovat za samozřejmý. Dále pak lze empatii rozvíjet tak, že dítěti otevřete dveře k tomu, aby ji dokázalo samo vyvíjet. Péčí o zvířata, hraní si s menšími dětmi, a také tím, že budete o pocitech mluvit. Pokud se totiž za některé své emoce stydíte, bude je vaše dítě považovat za špatné, a začne je potlačovat. Nebojte se tedy před dítětem plakat (ale ne každý den, kvůli malichernostem), smějte se, objímejte.

Zodpovědnost

Už malé dítě by mělo pochopit, že akce vyvolává reakci. Tedy každý čin, který vykoná, se dříve či později střetne s odezvou. Pokud jste mu například zakázali skákat na posteli, a ono stejně skákalo, načež spadlo a uhodilo se, nelitujte jej. Pokud si svým neopatrným chováním rozbilo oblíbenou hračku, nenahrazujte mu ji. Pokud si v pokojíčku udělá nepořádek, nechte jej, ať ho samo uklidí. Pokud něco ztratí, nechte jej, aby to samo hledalo. I děti totiž musí vědět, že jejich chování ovlivňuje vše kolem nich.

Cílevědomost a pracovitost

Cílevědomost je v životě důležitá. Pokud nejdete za svým cílem pevně a odhodlaně, nejspíš jej nikdy nedosáhnete. A právě to se musí učit i vaše děti. Nedávejte jim dárky jen tak (samozřejmě kromě narozenin, vánoc a svátků.) Pokud něco chtějí, musí si to zasloužit. Učte je, že k tomu, aby něco získali, musí vyvinout snahu, a vydržet. Učte je zvládat neúspěchy, a užívat si úspěchy. K tomuto jsou dobrá cvičení v podobně různých soutěží, a her.

Vychovat z dítěte samostatného, schopného, a zodpovědného jedince je umění kombinace snahy a ústupu. Před některými pády jej musíte ochránit, ale ty malé mu klidně ponechte, aby se naučilo, že vždy lze vstát, a zkusit to znovu. Buďte trpěliví, milující, a podporující, a uvidíte, že uděláte dobře.

Každá budoucí maminka si přípravy na příchod miminka zcela jistě užívá. Jenže s procházením seznamů věcí, které je třeba pořídit, přichází i otázka: je vůbec možné se o miminko starat aspoň trošku ekologicky? A jak se vyznat v záplavě rad ohledně plenek, odsávaček, dudlíků, příkrmů a kdo ví čeho všeho ještě?

Obojí lze celkem jednoduše. Prostě se z toho nezbláznit a řešit jednu věc podruhé za pomoci svého rozumu a s přihlédnutím k finanční stránce. Tak třeba plenky. Z dlouhodobého pohledu jsou určitě výhodnější pleny látkové. Existují různé druhy, třeba takzvané AIO (vše v jednom), které stačí jednoduše vyprat v prášku, co běžně používáte na dětské věci. A že jsou tyhle plenky drahé? Nové kousky ano, mějte však na paměti, že jde o jednorázovou investici. Klidně můžete zkusit internetové bazary, hodně maminek prodává plenky třeba po jednom miminku ve velmi dobrém stavu. A místo vlhčených ubrousků, které obsahují plasty a rozkládají se na skládkách stejně dlouho jako igelitové pytlíky, používejte proud tekoucí vody a namočený hadřík.

Co se týká odsávaček, sterilizátorů a podobných přístrojů – pořiďte si je, až je budete opravdu potřebovat. Stejně tak s lahvičkami na mléko, bohatě stačí jedna do zásoby. Když budete muset z lahvičky krmit častěji, pořídíte si jich více. Až bude děťátko větší přijdou na řadu příkrmy a s nimi oblíbené kapsičky. Problém je opět v plastovém obalu, který je snad ještě horší než lahev od limonády. Dají se však v každé druhé drogerii koupit znovu naplnitelné. Děťátko si může hrát s kapsičkou a vy navíc (na rozdíl od kupovaných jednorázových) máte kontrolu nad jejím obsahem.

Starat se o miminko ekologicky může podle internetových rad vypadat velmi složitě, ale opak je pravdou. Nezblázníte se z toho. Jen je to chvilkami o trošičku náročnější než méně šetrný přístup k životnímu prostředí.