Součástí přírodních procesů je také koloběh vody v přírodě. Je to zcela přirozený jev, kdy se vodní masa odpařuje do ovzduší a vodní pára pak později dopadá na zemský povrch v podobě dešťových či sněhových srážek nebo krup. Každý den se z jakékoli vodní plochy vypaří do vzduchu přibližně pět litrů vody z jednoho čtverečního metru. Na odpařování vody má samozřejmě vliv vzdušná vlhkost a teplota okolního prostředí. Podstatné ovšem je, že se to týká jakékoli vody, ať už se nachází kdekoli. Třeba i v interiéru. Voda se tedy neustále vypařuje i z akvárií a z interiérových bazénů a vířivek.

Venku v přírodě se voda vrací zpět do krajiny díky srážkám, tím pádem mohou být stále nasycené všechny vodní toky a plochy. Započítejme tedy ještě zdroje vody v podobě pramenů, které vyvěrají z hlubin Země. Něco jiného je ale uměle vytvořená nádrž na koupání v podobě zahradního bazénu, která nemá žádný přítok. Odtud se také každý den vypaří z jednoho čtverečního metru pět litrů vody, jenže tu musíte dopustit z vodovodního řadu, jestliže nemáte k dispozici vlastní studnu. A to nebude zadarmo. Budeme-li uvažovat cenu vodného a stočného 150 Kč za kubík, mohl by se díky odpařování vody provoz bazénu zbytečně prodražit.

Jako modelový příklad bychom mohli použít venkovní zapuštěný bazén o rozměrech 8 x 4 metry. Za jeden den se odtud vypaří do vzduchu 160 litrů vody. Budete-li bazén provozovat 6 měsíců v roce, za tu dobu se vypaří téměř 29 kubíků vody. Kdybyste ovšem vodní hladinu zakrývali černou solární plachtou, ta výrazně množství vypařené vody sníží. Životnost plachty je přibližně patnáct let a plachta by vám teoreticky mohla zabránit v odpaření obrovského množství vody, v případě tohoto bazénu tedy cca 420 kubíků vody. Při ceně vodného a stočného 150 Kč/m3 byste za dopouštění vody zaplatili 63 tisíc korun.

Součástí přírodních procesů je také koloběh vody v přírodě. Je to zcela přirozený jev, kdy se vodní masa odpařuje do ovzduší a vodní pára pak později dopadá na zemský povrch v podobě dešťových či sněhových srážek nebo krup. Každý den se z jakékoli vodní plochy vypaří do vzduchu přibližně pět litrů vody z jednoho čtverečního metru. Na odpařování vody má samozřejmě vliv vzdušná vlhkost a teplota okolního prostředí. Podstatné ovšem je, že se to týká jakékoli vody, ať už se nachází kdekoli. Třeba i v interiéru. Voda se tedy neustále vypařuje i z akvárií a z interiérových bazénů a vířivek.

Venku v přírodě se voda vrací zpět do krajiny díky srážkám, tím pádem mohou být stále nasycené všechny vodní toky a plochy. Započítejme tedy ještě zdroje vody v podobě pramenů, které vyvěrají z hlubin Země. Něco jiného je ale uměle vytvořená nádrž na koupání v podobě zahradního bazénu, která nemá žádný přítok. Odtud se také každý den vypaří z jednoho čtverečního metru pět litrů vody, jenže tu musíte dopustit z vodovodního řadu, jestliže nemáte k dispozici vlastní studnu. A to nebude zadarmo. Budeme-li uvažovat cenu vodného a stočného 150 Kč za kubík, mohl by se díky odpařování vody provoz bazénu zbytečně prodražit.

Jako modelový příklad bychom mohli použít venkovní zapuštěný bazén o rozměrech 8 x 4 metry. Za jeden den se odtud vypaří do vzduchu 160 litrů vody. Budete-li bazén provozovat 6 měsíců v roce, za tu dobu se vypaří téměř 29 kubíků vody. Kdybyste ovšem vodní hladinu zakrývali černou solární plachtou, ta výrazně množství vypařené vody sníží. Životnost plachty je přibližně patnáct let a plachta by vám teoreticky mohla zabránit v odpaření obrovského množství vody, v případě tohoto bazénu tedy cca 420 kubíků vody. Při ceně vodného a stočného 150 Kč/m3 byste za dopouštění vody zaplatili 63 tisíc korun.